“To já si dělať nebudu. Šak mně nic néni!”
Význam slova prevence je odvozen od latinského praevenire = předcházet. Jde tedy o opatření, která mají zabránit vzniku nějakému nežádoucímu jevu, v našem případě nemoci. Primární prevence hledá způsoby, jak předcházet jejich vzniku a bývá zaměřena na veškeré obyvatelstvo. Sekundární prevence pak již vyhledává ohrožené skupiny nebo pacienty s již vzniklým onemocněním (či závislostí) a snaží se tyto projevy mírnit nebo zabránit jejich opakování.
V České republice je problematika právně ošetřena vyhláškou č. 70/2012 Sb. o preventivních prohlídkách. Všeobecného lékařství pro dospělé se týká § 2 (další se zabývají vyšetřením u pediatrů, gynekologů a stomatologů). Stanoví obsah a časové rozmezí všeobecné preventivních prohlídek. Stručně lze shrnout:
Všeobecná preventivní prohlídka se provádí vždy jednou za 2 roky, obsahem je:
a) doplnění anamnézy včetně sociální, se zaměřením na její změny rizikové faktory a profesní rizika (proto se Vás ptáme, co nového je v rodině, zda někdo neonemocněl, kolik Vám přibylo dětí, zda stále pracujete ve stejné profesi…. není to jen společenský pokec😊) Zvláštní důraz kladen na výskyt srdečněcévních a plicních onemocnění, výskyt vysokého tlaku, cukrovky, nádorových onemocnění a na výskyt závislostí
b) kontrola očkování: v dospělosti je jediná povinná vakcinace proti tetanu, po 65 roce a u rizikových onemocnění můžeme na náklady zdravotní pojišťovny doporučit očkování proti chřipce, covidu a pneumokokovým nákazám, nově od ledna 2022 hradí pojišťovny klientům nad 50 let věku očkování proti klíšťové encefalitidě
c) fyzikální vyšetření (měříme krevní tlak, index tělesné hmotnosti, orientačně zraku a sluch, zajímá nás poslech plic a srdce, zažívání, prokrvení končetin…)
d) vyšetření moči diagnostickým papírkem na event. přítomnost krve, cukru a bílkoviny, které mohou být skrytým projevem některých onemocnění v časné fázi
e) kontrola a zhodnocení výsledků dalších předepsaných vyšetření:
- laboratorní vyšetření krevních tuků, a to při první prohlídce po ukončení péče dětským lékařem a dále ve 30, 40, 50 a 60 letech věku
- laboratorní vyšetření krevního cukru při první prohlídce po ukončení péče dětským lékařem a dále ve 30 letech věku a od 40 let věku ve dvouletých intervalech.
- vyšetření EKG ve 40 letech věku, dále pak ve čtyřletých intervalech,
- stanovení skrytého krvácení ve stolici speciálním testem u osob od 50 let věku; od 55 let věku je toto vyšetření možné nahradit doporučením k provedení kolonoskopie jednou za 10 let. („Šak já nekrvácím z konečníka, tak proč bych si to dělál?“ – No právě proto, kdybyste krvácel viditelně, pak je to zbytečné, ale tenhle jednoduchý test, který se obejde bez píchání do žíly a bez ozařování, a který si každý udělá sám doma, může odhalit skryté časné příznaky onemocnění, které je pak snadno a včas řešitelné)
- u žen od 45 let věku ověření, zda je k dispozici výsledek mamografického vyšetření z posledních 2 let; není-li výsledek tohoto vyšetření k dispozici (většinou odesílá registrující gynekolog), lékař doporučí jeho provedení)
- laboratorní vyšetření ledvinných parametrů u pacientů s cukrovkou, vysokým tlakem a od 50 let věku ve čtyřletých intervalech.
Na závěr ještě opět připomínám, že časné odhalení závažných onemocnění je levné, a přitom může předejít vážným komplikacím, špatně řešitelným stavům a dlouhé nákladné léčbě v pozdějším věku. Často slýcháme něco ve smyslu „to je zbytečné, vím, že mám vysoký tlak (cholesterol, cukr…), no tak mě jednou klepne a prostě bude po mně“. Nejspíš neklepne. Daleko pravděpodobněji se může stát, že se budete léta trápit nízkou fyzickou výkonností, oteklými končetinami, dušností, poruchami paměti a ptát se „od čeho to mám?“ nebo „proč zrovna já?“ Svého zaslouženého důchodu se můžeme dočkat v dobré kondici a užít si rodiny a zálib, na které dřív nebyl čas nebo se jím můžeme protrápit. Je to velkým dílem na každém z nás.